Současná hmota výměníkové stanice je jednopodlažní a
zaujímá velkou část prostoru, vytváří tak značnou bariéru znesnadňující
orientaci v území. Cílem návrhu bylo odlehčit přízemí a otevřít parter domu
tak, aby vznikla interakce s bezprostředním okolím. Hmota domu navazuje na zmíněnou
Hadí stezku a svým organickým pojetím se na ni plynule napojuje, což se
projevuje i v interiéru budovy samotné. Abstraktně si lze zábavní centrum představit
jako uzel, do kterého je hadí stezka stočena. Půdorysným průmětem budovy jsou
dvě protínající se uzavřené křivky, jenž dohromady vytváří křivkovou plochu. Ta
je natočena tak, aby svými vrcholy mířila k bočním fasádám panelových domům.
Zbytek plochy fasády směřuje do prostoru, ve kterém se nachází park před
nákupním centrem, uliční zeleň a veřejný prostor u ZŠ Fryčovická - pohled na
nevzhledné stěny věžáků je minimalizován. Prolnutí domu s okolím je
umocněno okolní vydlážděnou plochou, jenž vytváří kolem objektu siločáry, které
dále přechází do zelených pásů oddělujících pozemek od okolní rušné silnice a
ulice. Zelený pás je v důležitých bodech pěšího vstupu do území. Tím je
zachována a dále podporována plynulost pohybu chodců.
Interiérové uspořádání je
navrženo hravé a dynamické, jak je očekáváno od domu s takovýmto funkčním
využitím. Křivkové plochy vytvářející jednotlivá podlaží jsou navzájem posunuty
o půl patra a propojeny přímými schodišti. Tento systém vytváří místa s různými
světlými výškami, které mohou být vybaveny rozličnými herními prvky. V překryvu
pater, kde je výška nejmenší, se nejlépe uplatní “válecí” sezení a deskové a
stolní hry. Naopak v okrajových nejvyšších prostorech najdou své místo
skluzavky, lanové a lezecké prvky, prolézačky. Vzhledem k posunu stropních ploch o půl podlaží
vzniká na střeše terasa, kde je zábradlí tvořeno obvodovou konstrukcí domu.
Hlavní koncept domu je v podstatě
založen na rotaci a pohybu - ukončení, zauzlení, Hadí stezky. Fasáda je
navržena tak, aby tento dojem byl dále umocněn. Dům je obalen do rastru
nakloněných svislých tyčí. Přízemí je z
velké části proskleno, transparentnost parteru a propojení vnitřního a vnějšího
života bylo stěžejním bodem návrhu. Ve vyšších podlažích jsou navrženy velké
prosklené plochy, jakési vitríny, jenž směřují na zajímavá místa v okolí a
zároveň zprostředkovávají kolemjdoucím lidem informaci o dějích uvnitř budovy.
Za předsazenou lamelovou fasádou jsou také menší okna pro druhotné difuzní
osvětlení interiéru navržené v různých výškách, vytvářejí dojem proudění,
hravosti a měřítkem jsou tak uzpůsobené uživatelům všech věkových kategorií.
Okna jsou zkosena ve směru tyčí (lamel) obíhající kolem obrysu domu - dohromady
vyvolávají dojem zborcené plochy, i když ve skutečnosti jsou obvodové stěny
kolmé k horizontální rovině podlah jednotlivých podlaží.